O nás

Vážení obchodní přátelé, současní a budoucí zákazníci, dovolte, abych vám v krátkosti představil firmu Arbor mb se sídlem v Debři u Mladé Boleslavi.

Firma jako taková vznikla v roce 1996, po několika změnách provozovny z důvodu nutnosti větších výrobních prostor se nakonec usídlila ve vlastních prostorách areálu a navazuje na historii řemeslné truhlářské výroby budova arboru . Firma disponuje širokou škálou dřevoobráběcích strojů, manipulační techniky a zařízení, a její výrobní program obsahuje jak zakázkovou, tak i sériovou dřevovýrobu (kromě pilařské výroby) neomezeně.

Kvalitu a řemeslné zpracování výrobků zajišťuje tým profesních zaměstnanců, v nadpoloviční většině s nástavbovým středoškolským vzděláním. Každý z nich má svou specializaci na určitý výrobek, tj.: okna, dveře, schody, kuchyně, nábytek, ploty,…, čímž zaručujeme jeho profesionální provedení.

Po konzultaci počítačového 3D návrhu výrobku, podepsání smlouvy o dílo a zaplacení zálohy zákazníkem, začíná výroba ve skladu materiálu. Řezivo a objemný deskový materiál je pomocí manipulační techniky tříděn ke zpracování. Systém výroby je řešen tak, aby se cesty polotovaru výrobku mezi stroji a ručním opracováním vzájemně nekřížily a nevznikaly tak zbytečné časové prodlevy a nechtěné poškození výrobků.

Cesta výroby končí v lakovně a po kompletaci v balírně. Následuje už jen montáž přímo u zákazníka. Díky našemu systému efektivnosti výroby, dosahujeme nízkých cen výrobků a krátkých dodacích lhůt.

Pravidelně se také účastníme výstav a veletrhů. Nejen za účelem prezentace, ale také za účelem navázání významných obchodních vztahů, které pomáhají zlepšit kvalitu našich výrobků.

Něco z historie

O vzniku Arboru, jediné továrny v Debři, jsme měli jen několik konkrétních dokladů. Původním zakladatelem továrny byla velká řemeslnická truhlářská živnost majitele Václava Jíry z Debře. Od roku 1910 se na jejím provozu podílela banka Bohemia.

Na živnostenském a berním úřadě v Mladé Boleslavi byla vedena a registrována jako firma Václav Jíra a spol. Bankovní kapitál umožnil její stavební a technickou přestavbu - vybudovaly se nové provozní a skladové prostory a to v místě, kde se v minulém století těžila surovina „červenice“ pro cihelnu, patřící velkostatku Kosmonosy. Koncem století byl její zdroj již vytěžen.

Hlavní produkcí truhlárny V. Jíra a spol. se stal nábytek.V roce 1918 tento velký živnostenský podnik koupili pánové Blecha a Mašek z Debře, kteří byli dobře obeznámeni se situací tohoto výrobního odvětví v celé ČSR a nechyběly jim ani znalosti o obchodní činnosti stěmito produkty na domácím trhu. Dobře věděli, že chtějí-li úspěšně konkurovat výrobcům a obchodníkům nábytkářského průmyslu, musí nejen více vyrábět, ale také své výrobky laciněji prodávat. Toho mohli dosáhnout nejen zvětšením celého objektu truhlárny o nové provozní a skladovéprostory,ale především pomocí nejmodernější strojové techniky.

Její „špičku“ tehdy představovaly americké stroje, které však byly podstatně dražší, než stroje francouzské a německé.
Výroba dýh a překližek používaných v nábytkářském průmyslu byla před koncem války soustředěna ve Vídni, Pešti a Brodu ve slavonii, odkud se vyvážely do všech zemí monarchie a k nám ještě několik let po roce 1918. Jejich kvalita byla nízká, ceny však neúměrně vysoké. Jeden plošný metr dýh se u nás prodával za 40,- až 60,- Kč, překližky podstatně dráže. Pánové Blecha a Mašek se rozhodli, že těmto neúměrným cenám učiní přítrž, a proto současně s rozšiřováním celého areálu truhlárny též usilovali o rychlé získání amerických strojů. V hotovosti ale potřebné množství peněz neměli a dalo jim nemálo starostí, než je opatřili.

První dýhy byly krájeny z čtyřhranných klád o šířce 0,75 m a délce 3,75 m. Za jednu hodinu se tímto strojem zhotovilo až 1200 kusů. Druhým, modernějším a produktivnějším strojem, také americké výroby, byla takzvaná „loupačka“. Napařený a kůry zbavený kmen stromu stroj otáčel a soustředěně z něho dýhy loupal, což na pohled vypadalo, jako když se rozbaluje stočená role papíru. Přitom se před zraky obsluhy objevila struktura každého stromu a zároveň i jeho „fládrování“. Touto technologií se daly vyrábět dýhy podle nejvhodnějšího rozměru a tím i rozměru překližek. Postupně se velikost dýh ustálila tak, aby vyhovovala standardu vyráběných překližek v rozměru 120 x 220 cm a tloušťky od 5 do 8 mm. K slepování překližek se používal zvláštní druh účinného lepidla a překližky se lisovaly na těžkém lisu pod tlakem 300 atmosfér.

Koncem dvacátých let ARBOR začal s výrobou „amerického“ kancelářského nábytku i k vybavení poslucháren vysokých a středních škol, vědeckých a veřejných korporací aj. Jeho výrobky se těšily velké oblibě svou kvalitou a cenovou dostupností a výrazně tak omezovaly dovoz tohoto zboží z jiných zemí. V té době došlo v celé ČSR k velkému hospodářskému rozmachu, což sebou neslo i veliký rozmach ARBORU na konci dvacátých let tu pracovalo kolem 180 – 200 zaměstnanců, jeden pobočný závod měla továrna v Praze Karlíně a sklady v Praze II - Příkopy 14.

Ke stručné výpovědi o historii továrny ARBOR v Debři nám ještě zbývá vysvětlit její název. Kdo k němu dal bezprostřední podnět, nevíme. Slovo arbor je latinského původu a v tomto jazyku je zobecněním jména strom, stromy. továrna ARBOR i svým přiléhavým názvem zřetelně dokládá, že hlavní surovinou jejich výrobků bylo dřevo stromů různého druhu.

Z knihy Trojhvězdí domova, autora Eduarda Žďárského